Leden 2008

Od Danesie

31. ledna 2008 v 17:54 | Šamy |  Diplomky od vás

Obrázky z Wowu

31. ledna 2008 v 15:32 | Šamy |  World of Warcraft
Dobití Wetlands :D
Ehm,promiňte,ale jak se dostanu na nádraží??
Victory!!
Co je?
Blesky

Videjka z The sims 2

31. ledna 2008 v 14:26 | Šamy

Citátky o LOVE

28. ledna 2008 v 15:18 | Šamy |  Ptákoviny :)
MySpace and Orkut Heart Glitter Graphic - 3
- Konečně mám pro koho žít,každá minuta je mi dlouhá,když mám bez tebe být.
- Miluji tě,když jsme spolu,miluji tě,když jsi dále,miluji tě neustále.
- Chci být jen a jen stebou,tvé rty líbat s láskou a něhou.
- Miluji tě miláčku,od paty až k čumáčku.
- V lese rostou konvalinky,u vody zase lilie,kdo ti píše,ten tě hrozně miluje.
- Moje srdce klidně spalo,jen dokud tě nepoznalo.
- Jen jediné oči jsou krásné jako nebe,jen jednoho chlapce chci milovat a to TEBE.
- Láska je jako kopretina,bez tebe je mi tady pořád zima.Láska je růže červená a ta pro mně mooc znamená.
- Krásné jsou hvězdy,krásné je nebe,krásné je milovat,ale jen TEBE.
- V životě potřebuji tři věci.Slunce krásný den.Měsíc pro krásnou noc.Tebe pro krásný život.
- Král má svou korunu,andělé nebe a já miláčku,jen a jen TEBE !
- Miluji tě ty to víš,miluji tě i když spíš,miluji tě v každé době,moje srdce patří TOBĚ.

Vtiné,nebo DĚSIVÉ obrázky??

28. ledna 2008 v 15:10 | Šamy |  Jen tak obrázky
SVOBODA! NEJÍST NÁS!!! CO TO ***** JE??
Život je tak těžký!


3.Nová přezdívka

23. ledna 2008 v 19:43 | Šamy
Daniela mi poručila,abych si vyklidila pokoj,bude tam spávat Helena.
"A kde budu spát já?"zeptala jsem se.Nadzvihla nos a zatvářila se jako kdybych ji nevýsostně urazila.
"V podkrový je ještě jeden pokoj.Tak se můžeš usadit."zamumlala a gestem ruky mi naznačila odchod.Vzala jsem si tedy krabici s šaty a šourala se nahoru.
"Moment!"ozvala se.Otočila jsem se co nejpomaleji to šlo a pohlédla na ni.
"Ty šaty tu můžeš nechat."
"Ale co budu nosit já?"zeptala jsem se.Tohle mě děsilo.
"Jedny šaty ti přece budou stači ne?"řekla a ukázala na moje kašmírové,zelené šaty.Byly moje nejmilejší.
"A kdyby přece jenom ne,zeptej se Claire.Ta ti určitě nějaké půjčí,"a s širokým úsměvem odkráčela za Helenou.Claire byla naše komorná.Byla dvojnásobně těžší než já a byla taky hodně přísná pokud se jednalo o pořádek.Ale jinak byla milá.
Radši jsem nic neřekla a šla s krabicí nahoru do podroví.Na zemi byla vrstva prachu,v rožku byla rozvrzaný postel a ve skříni byly zimní kabáty rozežrané od molů.Všehno tohle mi ale bylo ukradené,protože jsem v rohu uviděla veliký obraz pokryt bílím plátnem.Plátno jsem strhla a rozkašlala se pod dýmem prachu.Když jsem se trochu "otrkala" uvidě jsem obraz..SEBE!!Ne,to jsem nemohla být já,ael ano ta osoba na obraze vypadala úplně stejně jako já.Ale já se v poslední době nenechávala malovat.Jen jednou když mi ale bylo šest!Ale tahle žena vypadala úplně jako já TEĎ. Dokonce i šaty měla stejné.A v ruce svírala nějakou lahvičku.Pak mi to došlo.Musí to být moje MAMINKA!! A musela to být pravda.Našla jsem si na stěně volnou skobu a obraz s velkým úsilím na ni pověsila.To jsem ho viděla už v celé kráse.Posadila jsem se na postel a zamyslela se.Tatínek ho sem dal určitě schválně.Přešla jsem místnost a došla ke skříni.Byly tu jen ty staré kabáty-MOMENT!!!V kabátech byly zakryté nádherné šaty
"Chytré maminko,"pochválila jsem ji a s úsměven si je prohlédla.
"Takhle na tebe nepříjdou."dodala jsem a prohlédla si jedny křiklavě růžové. "Sbariello!!"ozvala se Daniela.Schovala jsem šaty do kabátů a šla po schodech dolů za Danielou.Tvářila se nesmírně dotčeně.
"Claire potřebuje pomoct!"zavrčela nepřesvědčivě.Nic sem neříkala.
"Tak co tu stojíš jak DŘEVO!!Běž jí pomoct!"rozkřikla se až jsem nadskočila.Mlčky jsem ji obešla a dopřála jí nasupěný výraz.Claire byla v kuchyni a škrábala brambory.
"Prý potřebuješ pomoc.."zamumlala jsem .Claire zvedla oči.
"Kdo to říkal?"zeptala se.
"Daniela."pípla jsem.Claire se zvedla a otřela si ruce o zástěrů.
"No,takhle vyšňořená mi asi nemůžeš pomáhat,"řekla,natáhla mi přes šaty svou zástěru.
"Pomoc by mi moc bodla,"zamumlala a ohlédla se po kuchyni,"můžeš třeba...vymést pec."
Pohédla jsem k peci.Mlčky jsem si vzala smeták a dala se do práce.
Docela mě to bavilo,nemohla jsem si stěžovat dokud...se přek dveřmi nemihla HELENA!!TO NE!Ještě jsem měla na tváři popel a zametala až se prášilo.
"Jé,koho pak tu máme??"zastavila se.Když se na mě podívala,vyuchla smíchy,až se otřásal dům.Přiběhla Lilian.
"Hele kohopak tu máme,"řekla přes záchvat smíchu,"takovou..takovou...POPELKU!!!"
Lilian se taky dala do smíchu.Tahle přezdívka mi zůstane už asi dlouho..
(print image)

Dračí jezdci :)

15. ledna 2008 v 21:34 | Šamy |  Fantasy obrázky

Info o dracích

15. ledna 2008 v 21:30 | Šamy |  Fantasy obrázky

2.Začátek konce

15. ledna 2008 v 21:15 | Šamy
"CO SI MYSLÍŠ?!!TY ŠATY JSOU MOJE!!"slyším křičet Helenu.Ve vedlejším pokoji se nejspíš strhla bitva o jedny šaty.Jsou tu asi den a už se hádají.Jejich matka byla nejspíš zvyklá.Nechala je hašteřit se.Stejně - buď vyhrála Helena,nebo se roztrhaly.Helena byla nejspíš miláček.Mohla si dělat cokoliv.Ale přesto vypadala jako princezna.A taky se tak chovala.Měla nos nahoře,chodila vzpřímeně a tvářila se,jako bychom byli hejno švábů.Jednou ale dorazily do mého pokoje.
"Ukaž nám svou skříň!!"vykřikla Helena.
"Proč?"postavila jsem se jí.Pohoršeně si odfrkla.
"Protože ti to nařizuju!!!!"vykřikla.Měla tenký,ale děsivý hlas.Vylekaně jsem ustoupila.Začala mi prohrabovat skříň a prohlížela si mé šaty.Parkrát jsem uslyšela něco jako:"Ubohé...no toto..příšerné.."
Ale pak vykřikla:"Oooo!!!" a vytáhla šaty po mamince.Byly vyšívané a z jemného hedvábí.
"To si nechám.."zamumlala.
"NE!!!"vykřikla jsem a vyrvala jí z rukou šaty.Nevým proč,ale Lilian,která byla vzadu si zakryla ústa.
"ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!"
zakřičela tak hlasitě (až to nebylo možné) Helena.Daniela i tatínek přiběhli.Helena spustila falešný pláč a já jsem se zoufale dívala z jednoho na druhého a v rukou svírala šaty.
"Co se děje?!!"vykřikla Daniela a objala Helenu po jejíž tváři se koulely falešné slzy.
"Ona-mi-nechtěla-půjčit-ty-šatýýý!!"fňukala a ukazovala na ty krásné šaty.
"Copak jsi tak sobecká,že nemůžeš Helence půjčit takové obyčejné šaty?!,"vybuchla Daniela a postavila se tak vysoko,že jsem si připadala jako malinká.
"Ale ty jsou na mou svatbu!"vykoktala jsem ze sebe a klepala se po celém těle.
"Má pravdu,"zastal se mě tatínek.Byla jsem mu za to vděčná,"tyto jsou po její mamince a má je na svatbu."
Daniela se zamračila a objala Helenu se slovy:Koupíme ti podobné.A pak odešli.Tatínek mi vzal šaty z rukou a zamknul je v jedné truhle.Klíček mi podal.
"Tady si dávej svoje věci.Které nebudeš chtít nikomu dát,"usmál se a já se mu vrhla kolem krku.
Od té doby jsem si tam dávala skoro všechny věci v pokoji.Dokonce když jsem se párkrát vrátila domů,poznala jsem,že mi pokoj prohledávali.Ale moje věci v truhle mi nesebraly.
Když jsem se ale vrátila domů(a táta nebyl doma)byla v pokoji truhla otevřená a prohrabaná.A šaty nikde.Vypěnila jsem.Šla jsem přes chodbu až do pokoju,kde bydlela Helena a prohlížela si na sobě maminčiny šaty.Když mě uviděla vycenila zuby.Ale já se nezastavila.Ona poplašeně couvla.Přiblížila jsem se k ní a...a vrazila jí přímo do obličeje!Byla to děsná rána.Helena spadla na zem.Uslyšela jsem za sebou kroky.Tušila jsem to...Začal začátek konce.....


1.Macecha

14. ledna 2008 v 16:07 | Šamy
Stála jsem před zrcadlem a česala si své dlouké kaštanové vlasy.Pak jsem si je svázala do pevného copu.Přemýšlela jsem co dělá asi tatínek.Šla jsem do obývacího pokoje.Velké závěsy byly zatažené,oheň v krbu už dávno vyhasl a ve velikém křesle spal tatínek.Pousmála jsem se,protože zase usnul nad knihou.Vytáhla jsem mu ji z rukou a odloživa na stůl.Tatínek měl šedé krátké vlasy ani ne na ramena a pobledlou tvář.Moc dlouho jsme mu s komornými domlouvali ať se ožení,že mu to dodá do života barvy.Tatínkovy totiž doslova vyschly když umřela maminka.
Odtáhnula jsem záclony a letní slunce ozářilo potemělou místnost.
"Claire!Claire NEODCHÁZEJ!"
Rychle jsem se otočila.Tatínek křičel ze spaní.Nejspíš se mu zdálo o mamince.Ona se totiž jmenovala
Claire.
Rychle jsem tatínkem zatřísla.Když se probudil měl uslzené oči.Ale nejspíš si myslel že pořád ještě spí.
"Claire?Ach,ty ses mi vrátila!"zvolal a vrhl se mi kolem krku.
"Tatínku,to jsem já!Sabriella!Maminka tu není!"řekla jsem a vymanila se z jeho sevření.
Chvíli se na mě díval jako na zjevení a teprve pak si uvědomil,že to jsem já.Dal si hlavu do dlaní.
"Zdálo se mi o mamince,"plakal.
"Ale tatínku.."snažila jsem se ho utěšit.Tatínek si utřel slzy a v tváři měl podivný tvrdohlavý výraz.
"Tak a dost,"řekl si spíš pro sebe,"zítra jedu na služební cestu a přísahám,že ti přivezu maminku!"
Dívala jsem se na něj jako na zjevení.Tohle jsem si myslela,že už nikdy neřekne.A dokonce jsem se toho bála.Ale ten den už tatínek nemluvil o ničem jiném.A večer u večeře mi zdělil,že si s sebou bere jednu drahou kolínskou aby zapůsobyl.A ráno už doma nebyl.
Bála jsem se,jestli neudělá nějakou hloupost.Ale nezbývalo mi nic jiného než čekat.
Asi za dva měsíce se tatínek vrátil.Ale nebyl sám.Když vyšel z kočáru,vrhla jsem se mu kolem krku.
"Moc jsi mi chyběl!"volala jsem v jeho náručí.
"Ty mě taky ty moje beruško!"opětoval mi stisk táta.Ale pak mě pustil,otočil se ke kočáru a řekl:
"Sabriello,toto je tvá budoucí nová maminka,"a s úsměvem na rtech,pro který bych udělala cokoliv otevřel dveře kočáru a z mich vyšla ta nej..nej...nejnaparáděnější osoba,kterou jsem kdy viděla.Měla šedé vlasy svázané do úzkého drdolu a na sobě měla šaty z pravých perel.
Udělala na mě vlídný úsměv,ale v očích jí byla vidět zloba a nenávist.Ale tohle stvoření bych ještě překousla,ale tak vyšly nějaké dvě dívky asi v mém věku.Jedna byla poněkud silnější a ládovala se vínovými hrozny a ta druhá vypadala jako kdyby..no,to nechme být.Ale byla hodně hezká,a nejspíš zdědila po matce své ledové oči.
"Tak dámy,tohle je má nejdražší jediná a nejmilejší dcera Sabriella.
Sabriell,tohle je Daniela,která bude brzy tvou novou maminkou(to těžko,pomyslela jsem si,mou maminku žádná jiná žena nemůže nahradit)a tohle budou tvé sestřičky-Lilian a Helena."řekl otec.
Já si hned domyslela že Lilian je ta silnější a Helena ta hezčí.
Otec se na mě usmál a já se taky usmála abych mu udělal radost.Cítila jsem ale,že tyto osoby mi zněni od základů život ..
HelenaLilian

Úvod

14. ledna 2008 v 14:43 | Šamy
Znáte všichni pohádku O Popelce,že?A je na její téma natočeno spustu filmů.Ale co takhle udělat z toho něco víc než klasiku?Já se o to pokusím..ale potřebuji k tomu vás a vaše komentáře.Takže kdykoliv si přečtete alespoň jednu kapitolku,napište mi do komentářů co se vám na tom líbilo a co ne.
A já se to pokusím v jiné kapitole "zlepšit".
Dík za pozornost..
Zdravý ŠAMY...

Video My Immortal

5. ledna 2008 v 13:08 | Šamy |  Ptákoviny :)
Smutné videjko

SONB

2. ledna 2008 v 12:28 | Šamy |  Ptákoviny :)
(Bez komentáře :D)