olívie a srdce matky4

24. července 2007 v 14:59 | Lady Annie |  Olívie a srdce matky
Jednou jsem něco hledala v knihovně a narazila na knihu s názvem:
TAJEMSTVÍ DRAHOKAMU NA VYSOKÉ HOŘE.Hned jsem ji otevtřela a zadívala se
na stránky.Za chvíli jsem už napjatě četla:"Drahokam na Vysoké hoře
je už mnoho let ukrytý.Legenda o něm praví,že když ho má někdo u sebe,
splní mu jakékoliv přání na které si jen vzpomene.Drahokam má tvar
malého dračího vejce a bleďunce modrou barvu.Ale pozor,ten kdo ho
chce zneužít má temnou moc.Stačí se ho dotknout a splyne se vzduchem."
"Páni!To musí být něco.Ukážu to ostatním."řekla jsem a rozběhla se
do altánu.Naštěstí byli všichni výjmečně s polu."Ahoj!Hele co jsem našla!"
řekla jsem."Teda!A co tě na tom jako zaujalo?"řekl Petr."No,hlavně ten nadpis."
řekla jsem a celé jsem jim to přečetla."Hmm,to mě moc nezaujalo."řekla Hedvika.
"No nic moc,ale je tu ještě jeden článek
co mě zaujal.Poslouchejte:Kdysi se jedem mocný čaroděj rozhněval na královskou dceru.
Proto z ní udělal obludné stvoření které se z hanbi skrylo na Vysoké hoře.
Čaroděj se to dozvěděl a přišel ji požádat aby chránila diamant před lidmi.
Bývalá princezna si na něj vzpomněla,vrhla se na něj a než stačil čaroděj
vykoktat zaklínadlo co by ho uchránilo byl po smrti.Princezna se rozhněvala na
celí lid a jednou za sto úplňků vylézá z Vysoké hory aby si našla nějakou oběť
a utišila svůj vztek.Na hradě byl přetržen řetěz tradice,kdy trůn dědila
dcera.Tehdejší královna brzy zemřela a království zůstalo bez vládce.
Naštěstí se rádci rozhodli udělat vyjímku a najít mladého prince,
který se mezitím smířil s rolí poutníka a šamana.Naštěstí se toula jen
ve vedlejším království,protože se mu zastesklo po domově.Okamžitě přijal místo krále a
tradice mohla s úsměvem pokračovat.Podle legendy se z princezny stane
zase člověk jen v tom příkladě,že se jí ukáže o 100 let mladší princezna jménem OLÍVIE.."
"Týý jo!"řekl Petr."A ty si myslíš že jsi to ty?"řekla Hedvika."Jasně,
před týdnem jsem četla dějiny této země a už jsem tam nejmíň 2 roky zapsaná.
A myslím si,že bychom měli tu princeznu najít a říctjí kdo jsem.
A vůbec,těch jejich objetí vám náhodou líto není?"řekla jsem."No jasně!
Půjdem se na tu bestiji podívat a ona z nás udělá sekanou!Vtipný!A teď
něco reálního!Podívej se na Petra!Ještě není ani pořádně uzdravenej
a ty ho chceš zase do něčeho namáčet!"křičela Hedvika.
"Fajn!Když s námi jít nechceš,půjdem sami!Berem si sebou trochu jídla,
mapu a dva mluvící osli!"to byla poslední slova...

Hedvičin únos.

Nastala půlnoc a já s Petrem jsme měli dokonalý plán jak se dostat
z města.Oslíci Marča a Špendlík s námi šli velmi rádi protože byli
odvážní a toužili po dobrodružství.Potichu jsme šli do
lesa."Olívie!!Počkej!!"šetpal známí hlas za námi.
Byla to Hedvika."Olívie,promiň!Já fakt nevim co mě to popadlo."řekla a já ji objala.
Vzala si s sebou oslíka Mariáška.Ten vesele zahýkal jak uviděl
Marču a Špendlíka.Nasedli sme jim na hřbety a odklusali hlouběji do lesa.
Tiše jsme procházeli lesem a jen přemíšleli jak asi ta princezna vypadá.
Bylo nám ale jasné,že nebude mít plavé vlasi,korunku z perel a šaty s démanty.

Šli jsme už druhý den a náhle jsme dorazili k velké hoře.
"Vysoká hora..."řekl Petr."Nahoru se jen tak nedostanem.Řekla Hedvika
a slezla z Mariáška."Cesta začíná až deset metrů od země.
Abychom se tam dostali,musíme vylést nahoru.Je to jediná možnost,
a oslíci na nás počkají dole.""Máš pravdu,vylést tam by nebyl problém."
řekl Petr.Vytáhla jsem z vaku nějaké přilbi a zachytila se prvního
výklenku.Petr a Hedvika se přidali a za chvíli už jsme stoupali výš a výš.
Když jsem se zachytila začínající cesty na horu,byla jsem už hrozně vyčerpaná.
Brzy se doplazili i ostatní a taky začali odpočívat.Ale nastal čas jít dál.
Šli jsme pomalu a opatrně.Byli jsme zpocení a s hrůzou se dívali jaký kus cesty nám
ještě zbývá.Bylo to hrozně vyčerpávající a k tomu jako bonus to odporné horko.
Hedvice se únavou zamlžili oči a šlápla mimo cestu.Náhle se celá svalila ze
skáli a až po tom si to uvědomila a zachytila se na výklenku.
"Hedvikoooo!!"volali sme s Petrem."Tady jsem,ale dlouho se neudržííííí!!!!"
nedokončila a začala padat dolů.Chvíli padala a když už se rozloučila se
životem,chňapl ji do tlami obrovský černý drak a unášel ji daleko do hor..

Seděli jsme celí skleslí,a jen tiše přemýšleli co udělat,nebo jak zjistit,kam
drak odnesl Hedviku.Zabralo nám to celí den a když nastal večer,vydali jsme se na kutě.
Jen sme tak pospávali,protože jsme se báli,že spadneme ze skály.Ale někdo si myslel,
že doopravdy spíme,a tak se rozhodl,že nám prohledá obsach batohů.Petr a já jsme
ho uslyšeli.Leželi jsme hlavami k sobě,a Petr se na mě zadíval.Naznačil mi co chce
udělat a stiskl v ruce špičatý kámen.Pak na mne kývl a v co největší rychlosti
se zvedl napřákl roku a švihl kamenem po zloději.Neznámá bytost hořce zakňučela
a upadla na zem."Petře,je to nějaký vlk!!"vykřikla jsem a doběhla k Petrově oběti.
Vlk ležel a jen tiše kňučel.Jak mě uviděl hbitě se zvedl a začal na mne vrčet.
Jak tak vrčel,tiše si mumlal pod čenichem:"Mrtvá princezna nasměla být nalezena,
ona musí zemřít!Je to oběť má i mého pána!!!""Ty jeden vrahu!!!"vykřikl Petr a
vrhl se na vlka."Né,né prosím!!To můj pán mě nutil!!Je zlí!"fňukal vlk a
snažil se být co nevinější."Petře neblbni!!Přece ho nechceš zabít!!"rozkřikla jsem se.
Petr se trochu uklidnil,ale přesto byl ještě naštvaný:"Hedvika je v nebezpečí,
my jsme v nebezpečí a on je toho důkazem!!""Vím kam odnesli vaši přítelkyni,vím to!
Je to dlouhá a namáhavá cesta do Černo hor.Udělám co si budete přát,jen mě nezabíjejte!"
žedonil vlk."Říkají mi Podvodník,ale jmenuji se Šedák."řekl vlk.
"C,ani se nedivím že mu říkaj Podvodník."odsekl Petr a Šedák se na něj zašklebil.
Petr jeho pohledy vždy ignoroval.Vzali jsme si věci a vyrazili na dlouhou cestu
do Černohor.Často jsme nacházeli jedovatá jezera,menší sopky nebo nějaké nepřátele.
Překážek bylo hrozně moc,ale brzy jsme se dočkali a šplhali po Dračí hoře.
Petr si stále vedl svou,že mu nemáme věřit a Šedák se zase v duchu uklidňoval,aby mu
neskočil po krku.Bylo to s nimi k zbláznění."Olívie,ty jsi hrozná naivka.Každému uvěříš!"
nadával jako vždy Petr."Klid Petře,klid.On není zlí.Chce nám jen pomoct!"
Byla jsem s ním v rozpacích.Ale co když má nakonec pravdu?..........

Hedvika žije!!!

Když už jsme byli skoro u otvoru hory,bylo mi něco divného.Cítila jsem,že se dnes
stane něco moc ohavného.Chytila jsem se za jeden kámen a postavila se.Konečně rovná plocha.
Když v tom mě po krku skočil Šedák a začal mě dávit.Petr chytil první kámen co měl po ruce
a švihl s ním po Šedákovi.Šedák tohle předvídal a když mu kámen míjel kolem hlavi
jen ji sklonil a vrhl se na Petra.Já dostala menší šok a nemohla jsem se hýbat.
Petr od sebe trhal vlka který se mu snažil dostat k tepnám.Ale stalo se něco,co Šedák
nečekal.Z otvoru jeskyně vyletěl kámen a strefil Šedáka.Ten odpadl od Petra a dostal se
do bezvědomí.Petr se postavil a uvidě v otvoru jeskyně stát Hedviku.Za ní v temnotě
byli vidět žluté oči."Hedviko pozor!"řekl Petr.Hedvika se jen otočila,jako kdyby se chtěla
dozvědět na co."Za tebou!Ty žluté oči!!"Hedvika se jen usmála."Myslíš tyhle,"ukázala
na ně.Petr zmateně zakýval hlavou."To je v pořátku.Seznam se s Drykem."řekla Hedvika s
úsměvem a ze stínu vyšel obrovský drak.Byl úplně černý až na ty oči.Pak teprve si mě
všimli a doběhli ke mě."Co jí je?!"vyhrkla Hedvika."To nic,nejspíš šok."řekl Petr.
"Dryku,nedonesl bys Olívii do mého pokoje?"zeptala se Hedvika.Dryk jen mile zakýval
hlavou a odnesl ji do jeskyně."Tvého pokoje?To má být vtip?"řekl Petr."Ne,víš že draci
unáší přincezny?"řekla Hedvika.Petr zakýval hlavou že ano."No,Dryk si myslel,že jsem taky
princezna a proto mě unesl.Když jsem mu vysvětlila že jí nejsem,hned se omlouval,že
je ještě mladý a proto si to neuvědomil."vyprávěla Hedvika.Mezi tím už byli v pokoji a
dívali se na mě.Netrvalo dlouho a Hedvika už začínala mít dojem,že si z nich jen utahuju,
a tak vzala džber s vodou a celou mě polila.Hned jsem otevřela oči a začala se na vše
vyptávat.Oba mi to se smíchem zdělili."Naštěstí tu byla Hedvika a zachránila nás před tím
zlím vlkem."řekl Petr."Myslíš tam tím?"řekla jsem a ukázala za ně.Ve dveřích stál
Šedák s krvavě zbarvenýma o čima."Dnes zamřete všichni!"vykřikl,ale než stačil
zaůtočit schramstl ho Dryk jako kdyby to byl jen předkrm."Mňam,sváča!Hele,nechcete
už zvíst domů?"řekl vesele a nastavil křídlo.Když už jsme letěli,Petra stále tížila
jedna otázka."Ty Hedviko,já myslel že nemluví!""No víš,on toho nikdy moc nenamluví!"
řekla se smíchem Hedvika a už se jen soustředila na okolní krajinu....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama